14.09.2026

Vyšší korunové sazby nejsou problém. Pro peněžní trh i české státní dluhopisy jsou příležitostí

České korunové úrokové prostředí zůstává i na začátku podzimu 2026 relativně atraktivní pro konzervativní investory.

Základní 2týdenní repo sazba ČNB je na úrovni 3,75 %, přičemž krátký konec mezibankovního trhu se drží jen mírně výše – například tříměsíční PRIBOR se pohybuje okolo 3,9 % a šestiměsíční těsně pod 4,0 %. To je důležitá zpráva pro všechny, kdo hledají konzervativní uložení korunové likvidity bez nutnosti podstupovat vysoké tržní riziko.

Aktuální postoj ČNB je spíše opatrný, a to i vzhledem k restriktivnímu nastavení úrokových sazeb ve vztahu k aktuální a očekávané inflaci v ČR. Bankovní rada v posledních měsících zdůrazňuje, že sice nedochází k dalšímu automatickému utahování měnové politiky, ale rizika pro další růst inflace zůstávají nadále přítomná.

Jde zejména o stále zvýšenou inflaci ve službách, rychlejší růst mezd, solidní úvěrovou aktivitu a v neposlední řadě také o geopolitická rizika, která mohou přes ceny energií a komodit znovu působit proinflačně.

Právě proto nelze aktuálně počítat s rychlým a plošným poklesem sazeb. Naopak platí, že pokud by se mzdové tlaky dále zvyšovaly, jádrová inflace zůstávala setrvačná a do ekonomiky by se přelévaly nové nákladové šoky (zvýšené ceny energií a mezd), nelze vyloučit ani opětovně přísnější tón ČNB.

Pro snížení sazeb by naopak muselo přijít viditelné uklidnění jádrové inflace, slabší domácí poptávka a menší tlak z trhu práce.

Právě v současném prostředí nám dávají smysl nástroje peněžního trhu. Fondy peněžního trhu, české státní pokladniční poukázky a krátkodobé české státní dluhopisy dnes nabízejí zajímavý nominální výnos při nízké duraci a omezené citlivosti na výkyvy delších tržních sazeb.

Pro města a obce, které potřebují zachovat vysokou likviditu a současně nenechávat volné prostředky bez výnosu, mohou být zajímavou součástí konzervativní části portfolia.

Ve stručnosti můžeme říci, že v době, kdy sazby zůstávají relativně vysoko a ekonomický výhled je méně čitelný, je „krátký konec“ trhu stále velmi použitelným řešením.

Nacházíme se v situaci, kdy celková výše inflace je méně než 2 % (1,9 % za srpen 2026), zatímco základní úroková míra – dvoutýdenní reposazba ČNB má hodnotu 3,75 %.

Můžeme tedy říci, že se nacházíme v poměrně unikátním úrokovém prostředí, ve kterém je možné konzervativně zhodnocovat finanční prostředky pomocí nástrojů peněžního trhu, přičemž aktuální výnosové úrovně se pohybují nad současnou mírou inflace (míru znehodnocení peněz, respektive meziroční míru zdražování zboží a služeb).

Zajímavá je ale i situace na trhu českých státních dluhopisů. Ten je ovlivňován nejen domácí politikou ČNB, ale také vývojem výnosů na dluhopisových trzích v eurozóně a USA, geopolitickým napětím a očekáváním investorů ohledně inflace a budoucího hospodářského růstu. Na začátku března jsme v důsledku vypuknutí konfliktu na Blízkém východě byli svědky výrazného posunu tržních očekávání od jednoho snížení až ke čtyřem zvýšením základních úrokových sazeb. Situace se následně mírně zklidnila a trh nyní ve výnosech započítává jedno až dvě zvýšení sazeb. To zvyšuje atraktivitu dluhopisů s delší splatností pro případ dalšího snížení napětí, které by zpravidla vedlo k poklesu výnosů, a tedy k růstu cen dluhopisů.

V době psaní textu (počátek září 2026) se výnosy českých státních dluhopisů se splatností kolem 5 let pohybují přibližně v pásmu 4,6 – 4,8 %, u 10letých dluhopisů zhruba kolem 5,1 %. To jsou úrovně, které mohou být z pohledu dlouhodobého konzervativního investora velmi zajímavé.

A proč dává smysl věnovat se českému státnímu dluhu i přes očekávaně vysoké schodky státního rozpočtu, včetně avizovaného návrhu plánovaného deficitu 389 mld. Kč pro rok 2027?

Protože samotná vyšší emisní potřeba dluhopisů (retailových či institucionálních) ještě automaticky neznamená, že české státní dluhopisy přestávají být atraktivní. Česká republika má stále silnou domácí investorskou základnu, dobře fungující trh a v evropském srovnání stále zvládnutelnou úroveň zadlužení. Vyšší nabídka dluhopisů sice může krátkodobě tlačit výnosy výše, což zároveň může vytvářet zajímavější vstupní úrovně pro nové investory. Pokud se v dalších čtvrtletích postupně uklidní inflace a ČNB získá prostor pro mírnější politiku, mohou delší české dluhopisy vedle průběžného výnosu nabídnout i kapitálové zhodnocení. Mezinárodní ratingové agentury prozatím nikterak nereagují na zvýšení schodku státního rozpočtu ČR pro příští rok. Důvodem je především skutečnost, že tyto ratingové agentury posuzují nominální výši schodku státního rozpočtu vždy v kontextu dalších makroekonomických veličin – typicky se dívají především na tempo růstu domácí ekonomiky, trajektorii veřejného dluhu, důvěryhodnost fiskální politiky státu, náklady na obsluhu veřejného dluhu apod.

Závěrem bychom mohli shrnout aktuální situaci tak, že český (CZK) peněžní trh a české státní dluhopisy zůstávají důležitou a smysluplnou součástí konzervativního investičního portfolia řady institucionálních i privátních investorů.

Peněžní trh dnes nabízí atraktivní výnos a vysokou flexibilitu i aktuální výnosové úrovně nad současnou mírou inflace.

České státní dluhopisy pak vedle vysokého kreditního ratingu emitenta přinášejí i zajímavý potenciál pro období, kdy se inflace i sazby začnou postupně stabilizovat.

Autor: Stanislav Hamerník, Asset Management for Institutions & HNWI at Amundi CZ